Zralá manželská láska je přitom výsledkem dlouhodobého úsilí, svobodné vůle a vlastního, svobodného rozhodnutí každého z nás. Na rozdíl od “zamilovanosti“, manželská láska vede ke zdokonalení a upevnění vztahů jedince i společnosti, představuje vzájemnou podporu, úctu a další věci, které někteří z nás stále ještě považují za důležité životní hodnoty.
Manželství ano, ale se zadními vrátky!
Velkou změnou v novodobé společnosti je samotné vnímání manželského svazku, a to ne jako celoživotní smlouvy o společném životě s druhým člověkem, ale o něčem, co se dá v případě problémů vždycky zrušit. Dokazuje to také stále se rozšiřující trend předmanželských smluv.
Vysoká rozvodovost je podle odborníků důsledkem tendence řešit vše rychle a co nejméně komplikovanou cestou, nepřemýšlet příliš o důsledcích, nesnažit se spravit či jinak řešit zdánlivě neřešitelné, zkrátka chybí ochota na vztazích zapracovat. Jednodušší je prostě vyměnit to, co se porouchalo, za nové.
Děti mají ve svém okolí spoustu kamarádů z rozvedených manželství, vychovávaných jen jedním rodičem, a tak i do jejich podvědomí se snadněji dostává fakt, že rozvod není nic “nenormálního“, že se to může stát každému. To samo o sobě nepřispívá k představě o manželství, jako o stabilní instituci, která poskytuje zázemí, jistotu, bezpečí a klid.
Rozvod jako první a jediné řešení?
Je bohužel smutnou pravdou, že rozvod se stále častěji stává prvním a zdánlivě jediným možným řešením sebemenších problémů, které se v manželství vyskytnou. Partneři by přitom měli nejdřív přistoupit i na jiné možnosti a o rozvodu uvažovat až poté, co všechno ostatní selhává.
Nejčastějším problémem zůstává nedostatek komunikace. První problém se tak stává natolik závažným a nepřekonatelným, že už se nepovažuje za nutné cokoliv vysvětlovat a jakákoliv snaha o záchranu vztahu se zdá být předem prohraná nebo zbytečná. Tím se však i samotná instituce manželství, se vším svým společenským posláním, se svými zásadami a přednostmi stává zbytečnou a bezvýznamnou.
Do manželství bychom neměli vstupovat jen na zkoušku, s vědomím, že nevydrží věčně, připraveni na nevyhnutelnou krizi, kterou bude lepší vyřešit útěkem, než si s ní lámat hlavu.
Bohužel i v médiích se mnohem častěji setkáváme s radami a tipy, jak překonat rozvod, jak se vyrovnat s následnou situací v rodině a jak zaopatřit děti. Možná bychom měli více přemýšlet a diskutovat o tom, jak moc nám na našich vztazích záleží, jak je udržovat, co do nich investovat, zkrátka jak na nich zapracovat, abychom v nich byli šťastní.