Zásnuby dnes bereme spíše jako intimní záležitost mezi dvěma lidmi. Spočívá obvykle v žádosti o ruku a předání prstýnku na nějakém romantickém místě, nebo třeba tam, kde se ti dva poprvé potkali. K tomuto aktu a ani po něm obvykle nikoho jiného nepotřebují, někdy se sejdou nejbližší členové rodiny k malé oslavě, ale většinou jsou moderně pojaté zásnuby záležitostí jen těch právě zasnoubených.
Rodina, přátelé a známí jsou obvykle přizváni až na svatbu, kde se samozřejmě vše řádně oslaví se všemi, kdo by u takovéto události měli být.
Nebývá také pravidlem, že by se svatba měla bezpodmínečně konat do roka od zasnoubení, jak tomu bylo dřív. Je to doba, která stačí k tomu, aby se svatba stihla pohodlně a bez zbytečného stresu zařídit, do všech detailů a se všemi náležitostmi. Není však nutné hned po zásnubách začít s jejím plánováním, datum svatby je zcela na uvážení snoubenců.
Kdysi byly zásnuby daleko vážnější a více zavazující záležitostí, na které se podílely rodiny obou snoubenců. To však samozřejmě nic neubírá na smysluplnosti dnešních zásnub. Zásnuby však tehdy více podléhaly určitým pravidlům. Pokud dbáte na tradice a třeba i vaše svatba se ponese v duchu minulosti, (např. tématické svatby z 20.,30.let apod.) pak i zásnuby mohou více podléhat těmto zastaralým zvykům a náležitostem. Pojďme si některé z nich připomenout:
- Ráno v den zásnub poslal snoubenec snoubence kytici býlích květin.
- Při svém příchodu do domu nevěsty pak předal kytici i její matce a za přítomnosti rodičů, přednesl svou žádost a předal nevěstě zásnubní prsten.
- Zásnubní prsten byl prvním cenným darem, který snoubenka přijala.
- Při této příležitosti dala matka nevěsty svolení k prvnímu polibku snoubenců.
- Při zásnubní hostině měla snoubenka světlé šaty, snoubenec a všichni muži byli ve fraku, dámy pak v plesových šatech.
- Ode dne zasnoubení už nevěsta nechodila do společnosti bez svého snoubence a nepřijímala pozvání týkající se pouze její osoby.
- Od takto oficielních zásnub už nebylo pro snoubence jen tak snadné odstoupit. Pokud se tak stalo, zásnubní prsten byl závazkem nevěstě, že ji snoubenec uhradí škodu vzniklou se zařizováním svatby. Šlo však o velkou hanbu pro celou rodinu a v lepších rodinách pak často i o společenský skandál.
Pokud jste shledali náš článek zajímavou inspirací a máte před sebou nelehký, za to však vzrušující výběr zásnubního prstenu, nahlédněte do nových kolekcí zlatnictví Rýdl, které jsou opět plné neodolatelných kousků: www.prsteny.cz/zasnubni-prsteny-bile-zlato-platina