S přibývajícím počtem rozvodů roste i počet snoubenců, kteří jsou vystaveni často nepříjemnému rozhodování ohledně přítomnosti rodičů na svatbě. Univerzální řešení bohužel neexistuje. Patříte-li k nevěstám či ženichům s rozvedenými rodiči, pravděpodobně se však dilematům týkajícím se jejich přítomnosti na svatbě nevyhnete.
Rozvedení, ale v pohodě
Ideální situací samozřejmě je, že ač jsou vaši rodiče rozvedení, vycházejí spolu natolik dobře, že vás ani nenapadne jejich přítomnost na svatbě považovat za problematickou. Protože ať už mají nové partnery nebo ne, dokážou se přes staré křivdy přenést. A ve svatební den vám tak mohou být jen radostnou oporou a nikoliv „přítěží" nebo příčinou nepříjemných sporů.
Rodiče na ostří nože
Možná ale patříte k těm méně šťastným, jejichž rodiče si nemohou přijít na jméno, a vás děsí už jen představa jejich pobytu v jedné místnosti. Přesto toužíte po velké svatbě, kterou si bez přítomnosti obou rodičů neumíte představit. Pak máte před sebou nelehký úkol.
Mějte ovšem na paměti, že je to vaše svatba, a ten, kdo si ji má užít, jste především vy. Nesnažte se proto za každou cenu dělat kompromisy a vycházet všem vstříc, protože na to nakonec doplatíte jen vy a vaše nervová soustava.
Jestliže tedy máte dobrý vztah s oběma rodiči, přestože oni navzájem by se nejraději povraždili, a opravdu je na svatbě chcete, pozvěte zkrátka oba. Ale dopředu je o tom informujte. Nenechte se následně citově vydírat větami typu: „Vyber si! Buď na tvé svatbě budu já, nebo on." Vaši rodiče jsou dospělí a měli by se podle toho chovat. A alespoň v tak významný den by měli být schopni zakopat válečnou sekeru.
Budou-li trvat na svém a snažit se s vámi manipulovat, pokuste se obrnit. „Nechceš jít na mou svatbu, fajn. Pozvaná/ný jsi, měla bych tě tam moc ráda a bude mě mrzet, když nedorazíš. Ale je to tvoje rozhodnutí." Zní to tvrdě, ale možná si tím ušetříte spoustu nervů a rozhodnutí kdo s koho zkrátka necháte na rodičích.
Rodiče a jejich noví partneři
Trochu komplikovanější je situace, kdy jeden z rodičů, případně oba, mají nové partnery. Slušností je páry nerozdělovat, a tudíž pozvat jak rodiče, tak jejich partnery. Na druhou stranu, v rámci zachování klidu, je někdy vhodnější se s rodiči domluvit, že partnery nechají doma. Obzvlášť v případě, že vy sami si s nimi nerozumíte nebo byli příčinou rozchodu rodičů.
Zasedací pořádek
Vytvořit zasedací pořádek bývá náročné vždy. A v případě rozvedených rodičů jednoho z novomanželů či dokonce obou, je to již skutečný hlavolam. V zásadě by ovšem mělo opět platit, že páry nerozdělujeme. Tudíž rodiče by měli být usazeni s novými partnery. Ale jsou situace, kdy je výhodnější hodit tradice i etiketu za hlavu a řídit se zdravým rozumem.
Rodiče tedy můžete usadit na čestná místa poblíž sebe a pokusit se vybudovat nekonfliktní zóny a hradby v podobě babiček, svědků a jiných osob schopných zachovávat mír. Nebo, v případě malé hostiny, nechte hosty, aby se usadili dle vlastního rozhodnutí a se zasedacím pořádkem si nelamte hlavu.
Pokud se vám nezamlouvá ani jedna varianta a máte odůvodněný strach z výbuchu emocí u slavnostní tabule, nedělejte tradiční hostinu. Uspořádejte třeba zahradní slavnost, kde se o žádný zasedací pořádek starat nemusíte a hosté se rozptýlí do hloučků podle vlastních sympatií.
Pokud se vám i přesto svírá žaludek už jen při pomyšlení na vlastní svatbu, kterou hrozí zkazit nesnášenlivost rozvedených rodičů, vzdejte se velké svatby a vezměte se jen se svědky. Za ušetřené peníze si můžete užít svatební cestu snů a nebo udělat dvě svatební hostiny. Pro každou část rodiny zvlášť.